Zadržovací právo
Položte umělé inteligenci další dotazyZadržovací právo je právní institut, který umožňuje věřiteli zadržet cizí movitou věc, kterou má u sebe, k zajištění splatného nebo nesplatného dluhu. Tento článek se podrobně zabývá jednotlivými aspekty zadržovacího práva podle občanského zákoníku.
Zadržení k zajištění splatného dluhu
Právo zadržet věc
Podle § 1395 odst. 1 občanského zákoníku může osoba, která má povinnost vydat cizí movitou věc, tuto věc zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měla věc vydat. To znamená, že pokud má někdo u sebe cizí věc a má vůči této osobě splatnou pohledávku, může věc zadržet, dokud nebude dluh splacen.
Zajištění nesplatného dluhu
Zadržovací právo lze uplatnit i na nesplatný dluh za určitých podmínek. Podle § 1395 odst. 2 lze zadržet věc, pokud: - dlužník nezajistí dluh jinak, ačkoliv měl podle smlouvy nebo zákona (§ 1395 odst. 2 písm. a)), - dlužník prohlásí, že dluh nesplní (§ 1395 odst. 2 písm. b)), - je zřejmé, že dlužník dluh nesplní následkem okolnosti, která nastala a která věřiteli nebyla ani nemohla být známa při vzniku dluhu (§ 1395 odst. 2 písm. c)).
Zákaz zadržení
Neoprávněné držení věci
Podle § 1396 odst. 1 nesmí zadržet cizí věc ten, kdo ji má u sebe neprávem, zejména pokud se jí zmocnil násilně nebo lstí. To znamená, že zadržovací právo nelze uplatnit, pokud byla věc získána nelegálním způsobem.
Neslučitelnost s uloženým způsobem nakládání
Dále podle § 1396 odst. 2 nesmí zadržet cizí věc ani ten, komu bylo uloženo, aby s ní naložil způsobem neslučitelným s výkonem zadržovacího práva. Výjimkou je situace, kdy měl věc u sebe v době zahájení insolvenčního řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka.
Vyrozumění dlužníka o zadržení věci
Povinnost vyrozumět dlužníka
Podle § 1397 odst. 1 musí osoba, která zadržela cizí věc, vyrozumět dlužníka o jejím zadržení a jeho důvodu. Pokud má věřitel věc u sebe na základě písemné smlouvy, musí i vyrozumění být v písemné formě.
Péče o zadrženou věc
Věřitel je povinen pečovat o zadrženou věc jako řádný hospodář a má proti dlužníku právo na náhradu nákladů jako řádný držitel (§ 1397 odst. 2). Užívat zadrženou věc může věřitel jen se souhlasem dlužníka a způsobem pro dlužníka neškodným. Není-li jiného ujednání, započte se prospěch z věci na náhradu nákladů.
Přednostní uspokojení
Podle § 1398 má věřitel, který zajistil svou pohledávku zadržovacím právem, nárok na přednostní uspokojení z výtěžku zpeněžení zadržené věci před jiným věřitelem, a to i věřitelem zástavním. Pro zpeněžení zadržené věci platí obdobně § 1359, který upravuje uspokojení zástavního věřitele.
Druhy zániku zadržovacího práva
Podle § 1399 zadržovací právo zaniká: - zánikem zajištěného dluhu nebo zadržené věci (§ 1399 písm. a)), - vzdáním se zadržovacího práva jednostranně či ujednáním s vlastníkem zadržené věci (§ 1399 písm. b)), - trvalým dostáním věci z moci věřitele (§ 1399 písm. c)), - poskytnutím dostatečné jistoty věřiteli (§ 1399 písm. d)).
Specifické případy zadržovacího práva
Zadržovací právo ke skladované věci
Podle § 2429 má skladovatel ke skladované věci, dokud se u něho nachází, zadržovací právo k zajištění dluhů vyplývajících ze smlouvy.
Zadržovací právo pronajímatele
Podle § 2234 má pronajímatel právo na úhradu pohledávky vůči nájemci zadržet movité věci, které má nájemce na věci nebo v ní.
Zadržovací právo správce
Podle § 1447 má správce zadržovací právo k majetku, který je povinen vydat, k zajištění svých pohledávek ze správy. Pokud má správce vydat peněžní prostředky, započte svoji případnou pohledávku proti vzájemné pohledávce beneficienta.
Závěr
Zadržovací právo je účinným nástrojem pro věřitele k zajištění svých pohledávek. Je však důležité dodržovat zákonné podmínky a postupy, aby bylo zadržovací právo uplatněno oprávněně a efektivně.
Ustanovení občanského zákoníku
§ 1395
(1)
Kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat.
(2)
Zajistit zadržovacím právem lze i nesplatný dluh,
a)
nezajistí-li dlužník dluh jinak, ač jej podle smlouvy nebo podle zákona zajistit měl,
b)
prohlásí-li dlužník, že dluh nesplní, nebo
c)
stane-li se jinak zřejmým, že dlužník dluh nesplní následkem okolnosti, která u něho nastala a která věřiteli nebyla ani nemohla být známa při vzniku dluhu.
§ 1396
(1)
Zadržet cizí věc nesmí ten, kdo ji má u sebe neprávem, zejména zmocnil-li se jí násilně nebo lstí.
(2)
Zadržet cizí věc nesmí ani ten, komu bylo uloženo, aby s ní naložil způsobem neslučitelným s výkonem zadržovacího práva; to neplatí, měl-li věc u sebe v době zahájení insolvenčního řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka.
§ 2429
Skladovatel má ke skladované věci, dokud se u něho nachází, zadržovací právo k zajištění dluhů vyplývajících ze smlouvy.
§ 1397
(1)
Kdo zadržel cizí věc, vyrozumí dlužníka o jejím zadržení a jeho důvodu. Má-li věřitel věc u sebe na základě smlouvy uzavřené v písemné formě, vyžaduje i vyrozumění písemnou formu.
(2)
Věřitel je povinen pečovat o zadrženou věc jako řádný hospodář a má proti dlužníku právo na náhradu nákladů jako řádný držitel. Užívat zadrženou věc může věřitel jen se souhlasem dlužníka a způsobem pro dlužníka neškodným. Není-li jiného ujednání, započte se prospěch z věci na náhradu nákladů podle odstavce 1.
§ 1398
Věřiteli, který zajistil svou pohledávku zadržovacím právem, náleží z výtěžku zpeněžení zadržené věci přednostní uspokojení před jiným věřitelem, a to i věřitelem zástavním. Pro zpeněžení zadržené věci věřitelem platí obdobně § 1359.
§ 1359
(1)
Jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona. Je-li zástavou cenný papír přijatý k obchodování na evropském regulovaném trhu, prodá se na tomto trhu nebo i mimo tento trh nejméně za cenu určenou evropským regulovaným trhem.
(2)
Zástavní věřitel má vůči zástavci právo na náhradu nutných nákladů vynaložených při výkonu zástavního práva.
§ 1447
K majetku, který je povinen vydat, má správce zadržovací právo k zajištění svých pohledávek ze správy. Má-li však správce vydat peněžní prostředky, započte svoji případnou pohledávku proti vzájemné pohledávce beneficienta.
§ 2234
Pronajímatel má právo na úhradu pohledávky vůči nájemci zadržet movité věci, které má nájemce na věci nebo v ní.
§ 1399
Zadržovací právo zaniká
a)
zánikem zajištěného dluhu nebo zadržené věci,
b)
vzdá-li se věřitel zadržovacího práva jednostranně či ujednáním s vlastníkem zadržené věci,
c)
dostane-li se věc trvale z moci věřitele, nebo
d)
dá-li se věřiteli dostatečná jistota.
§ 1395
(1) Kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat.
(2) Zajistit zadržovacím právem lze i nesplatný dluh,
a) nezajistí-li dlužník dluh jinak, ač jej podle smlouvy nebo podle zákona zajistit měl,
b) prohlásí-li dlužník, že dluh nesplní, nebo
c) stane-li se jinak zřejmým, že dlužník dluh nesplní následkem okolnosti, která u něho nastala a která věřiteli nebyla ani nemohla být známa při vzniku dluhu.
§ 1396
(1) Zadržet cizí věc nesmí ten, kdo ji má u sebe neprávem, zejména zmocnil-li se jí násilně nebo lstí.
(2) Zadržet cizí věc nesmí ani ten, komu bylo uloženo, aby s ní naložil způsobem neslučitelným s výkonem zadržovacího práva; to neplatí, měl-li věc u sebe v době zahájení insolvenčního řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka.
§ 2429
Skladovatel má ke skladované věci, dokud se u něho nachází, zadržovací právo k zajištění dluhů vyplývajících ze smlouvy.
§ 1397
(1) Kdo zadržel cizí věc, vyrozumí dlužníka o jejím zadržení a jeho důvodu. Má-li věřitel věc u sebe na základě smlouvy uzavřené v písemné formě, vyžaduje i vyrozumění písemnou formu.
(2) Věřitel je povinen pečovat o zadrženou věc jako řádný hospodář a má proti dlužníku právo na náhradu nákladů jako řádný držitel. Užívat zadrženou věc může věřitel jen se souhlasem dlužníka a způsobem pro dlužníka neškodným. Není-li jiného ujednání, započte se prospěch z věci na náhradu nákladů podle odstavce 1.
§ 1398
Věřiteli, který zajistil svou pohledávku zadržovacím právem, náleží z výtěžku zpeněžení zadržené věci přednostní uspokojení před jiným věřitelem, a to i věřitelem zástavním. Pro zpeněžení zadržené věci věřitelem platí obdobně § 1359.
§ 1359
(1) Jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona. Je-li zástavou cenný papír přijatý k obchodování na evropském regulovaném trhu, prodá se na tomto trhu nebo i mimo tento trh nejméně za cenu určenou evropským regulovaným trhem.
(2) Zástavní věřitel má vůči zástavci právo na náhradu nutných nákladů vynaložených při výkonu zástavního práva.
§ 1447
K majetku, který je povinen vydat, má správce zadržovací právo k zajištění svých pohledávek ze správy. Má-li však správce vydat peněžní prostředky, započte svoji případnou pohledávku proti vzájemné pohledávce beneficienta.
§ 2234
Pronajímatel má právo na úhradu pohledávky vůči nájemci zadržet movité věci, které má nájemce na věci nebo v ní.
§ 1399
Zadržovací právo zaniká
a) zánikem zajištěného dluhu nebo zadržené věci,
b) vzdá-li se věřitel zadržovacího práva jednostranně či ujednáním s vlastníkem zadržené věci,
c) dostane-li se věc trvale z moci věřitele, nebo
d) dá-li se věřiteli dostatečná jistota.